Tropické nemoci způsobené hmyzem

Co způsobuje tropické nemoci?

Činitelů je mnoho, ale my se zaměříme na tropické nemoci přenášené hmyzem. Je však nutno podotknout, že rozvoj těchto nemocí a jejich četnost v tropickém pásu, nemá na svědomí pouze samotná přítomnost hmyzu, který choroby přenáší, ale jede spíše o souhru mnoha faktorů. Klíčovou roli hraje špatná hygiena, také vysoké teploty podporují rozvoj různých chorob a v neposlední řadě je to početná populace často soustředěná na malém prostoru.

To jsou hlavní příčiny epidemií nemocí, které jsou v tropickém pásu časté, náchylnost místního obyvatelstva k onemocnění je právě proto nejvyšší v rozvojových zemích, kde svou roli hraje také podvýživa, kvůli které nemají lidé dostatečnou obranyschopnost. Také pro cestovatele „ze severu“ jsou právě rozvojové země nejrizikovější.

Prevence před odjezdem aneb jak se vyhnout tropické nemoci

Vyrážíte li na cestu do tropů (nebo i subtropů), měli byste věnovat náležitou pozornost zdravotní prevenci. Ne všechny tropické země jsou rizikové stejně, přesto určité nebezpečí je nediskutovatelné. Do mnohých států, například do Thajska, které je velmi častým cílem turistů z celého světa, se můžete vypravit, aniž by bylo nutné projít lékařskou prohlídkou či očkováním. Je však rozumné vzít své zdraví do vlastních rukou a nespoléhat se pouze na předpisy. Zvláště chystáte li se cestovat po přírodě a do oblastí, kam se turisti pouštějí méně často.

Co tedy dělat? Asi 3 měsíce před plánovaným odjezdem byste měli navštívit lékaře, který posoudí váš zdravotní stav, doléčí případná onemocnění, abyste mohli vycestovat zdraví. Také provede potřebná vyšetření a podle plánu vaší cesty určí i vhodná opatření, očkování atd. V potaz se bere samozřejmě země, do níž chcete vycestovat, délka pobytu a váš celkový zdravotní stav. Tříměsíční lhůta je doporučována právě pro časovou náročnost zevrubné prevence. Je také potřeba počkat si, jak osoba zareaguje na očkování, jak snáší léky proti malárii a podobně. Lékař vám také navrhne, jak by měla vypadat vaše cestovní lékárnička.

Logicky by měla být prevence tím přísnější a důkladnější, čím delší bude váš pobyt a také v závislosti na tom, do jakých míst se chystáte a do jakých aktivit se budete pouštět. Turista, který se bude zdržovat po celou dobu pobytu v turistickém středisku je mnohem méně ohrožený než cestovatel, který se bude prodírat pralesy nebo dobrovolník od Červeného kříže, jenž se přijel starat o nemocné chudé děti z afrických oblastí postižených bídou, hladomorem a epidemiemi.

Nejčastější tropické nemoci

Malárie

Malárie patří jednoznačně mezi nejznámější a také nejvýznamnější tropické nemoci – snad by se dala dokonce zařadit hned na první místo v rizikovosti pro cestovatele. Tato infekční choroba je nejvíce rozšířená v tropické Africe (zejména Guinea, Botswana, Burundi, Zambie,…) a ročně má na svědomí na 500 milionů onemocnění a více než milion úmrtí! Nejvíce postiženy jsou pak děti.

Tuto nemoc způsobuje plasmodie neboli zimnička, což je parazitický prvok, jehož přenašečem je moskyt a možná vás překvapí, že ještě na začátku minulého století se tato nemoc vyskytovala i u nás, konkrétně na jižní Moravě a v jižním Slovensku. Dnes se s ní v Česku setkáme pouze, když si ji dovezou s sebou cestovatelé z tropických zemí.

A jak malárie probíhá? Paraziti přenášení komáry se usídlují v játrech a napadají červené krvinky. V první fázi infekce se příznaky neobjevují a malárie se může začít projevovat se zpožděním 10 dní až několik měsíců po nakažení! Existuje více druhů malárie, tzv. tropická, třídenní, čtyřdenní, z nichž nejnebezpečnější je tropická, která značně ohrožuje život. Adheze červených krvinek může ohrožovat vnitřní orgány, dochází také k ucpání cév, čímž značně trpí mozek a ledviny. Mezi první projevy malárie patří světloplachost, bolesti svalů a hlavy, nevolnosti a zvracení. Typickým projevem je však malarický záchvat začínající zimnicí, následovaný silnou horečkou po dobu několika hodin, po níž se dostavuje silné pocení. Mezi samotnými záchvaty se nakažený cítí zdráv.

A teď to hlavní – jak malárii předcházet a jak ji léčit? Malárie není vyléčitelná v pravém slova smyslu, ale včasná léčba může představovat rozdíl mezi životem a smrtí. Tradičním lékem je chinin (kůra chinovníku), dnes se však nejčastěji používá lék chlorochin, případně se podává přípravek chinin sulfát nebo Daraprim. Prevence onemocnění spočívá v tzv. profylaxi – to znamená, že již cca 2 týdny před odjezdem do rizikové oblasti užíváte léky, které pak berete ještě několik týdnů po návratu. Sami můžete riziko omezit používáním moskytiér, vhodným oblečením a omezením večerního pobytu venku.

Žlutá zimnice

Mezi další velmi časté a nebezpečné tropické nemoci se řadí žlutá zimnice. Vyskytuje se v tropické Africe a Jižní Americe. Očkování je vyžadováno v zemích jako Benin, Kamerun, Gambie, Kongo, Libérie, Mali, Rwanda, Niger, Togo atd., žlutá zimnice se však vyskytuje i v dalších zemích, například v Brazílii, Venezuele, Bolívii, Peru, Argentině ale také třeba v Afganistanu.

Stejně jako malárie i žlutá zimnice patří mezi tropické nemoci přenášené komáry. První příznaky se objevují cca za týden od nákazy a infekce má dvě stádia. V prvním postiženého sužuje horečka, bolesti v bederní oblasti a zimnice, dochází k rudnutí očí a jazyka. V dalším stádiu získá obličej bledou barvu, opět se dostavuje horečka, a dokonce zvracení natrávené krve. Nejvíce ohroženy jsou játra a ledviny (játra jsou bolestivá na dotek), což podporuje vznik žloutenky, která je u této nemoci typická.

Prevence této nemoci spočívá v očkování. Na žlutou zimnici naštěstí existuje již 60 let účinná vakcína, která se podává alespoň 10 dní před odjezdem.

Moucha tse-tse a spavá nemoc

Moucha tse-tse je známý přenašeč tropické nemoci známé jako spavá nemoc. Tato nemoc se vyskytuje zejména v rovníkové Africe. Tse-tse saje krev velkým kopytníkům i jiným savcům a známo je na 31 druhů. Ačkoli má nemoc, kterou moucha tse-tse přenáší, název, jenž nebudí obzvláštní hrůzu, jde o infekci, která ročně zabíjí cca 40 000 lidí.

Nemoc obvykle probíhá až 6 měsíců, začínají ji příznaky podobné těžké chřipce, další stádium je specifičtější a projevuje se neurologickými poruchami, jako jsou halucinace, záchvaty zuřivosti, zmatenost, což vyúsťuje buď ve smrt, anebo dlouhodobou horšící se letargii.

Na spavou nemoc bohužel neexistuje žádné očkování. Léčba probíhá obvykle za pomoci suraminu v první fázi, druhá je pak léčena sloučeninami arzenu. Pokud není nemoc léčena, končí smrtí.